
Nedávno u nás v továrně porazili strom. Ne ledajaký, ale veliký vzrostlý ztepilý smrk. Stál tu od nepaměti, stínil v horkém létu, zpíval korunou lidem spěchajícím na svá pracoviště, poskytoval útěchu, vzbuzoval úctu. Tedy alespoň tu mou.
Jenže měl smůlu, stěží se kolem něj otáčely kamiony a produkce je přeci nadevše. Padlo moudré rozhodnutí, poté mohutný kmen, kořen byl vyrván ze země, na jeho místo byly položeny tři panely a řidiči už nemusejí dávat pozor při couvání.
Škoda je každého stromu, který nám překáží.
Comments
Post a Comment