TOP fotografie 12/1000 č.77
Minulé úterý jsem tu psal mimořádný úvod mimořádného TOPu, který se nakonec vůbec nekonal. Dnes tu tedy budu kumulovat mimořádně dva poslední týdny na vybraných veřejných galeriích, a tucet prezentovaných fotografií je tedy vybírán z přibližně dvojnásobku snímků, než bývá zvykem.
Snad se tahle mimořádnost projevila nakonec příznivě, co do kvality celku, a ta prodleva týdne ničemu zásadnímu neublížila. Nicméně, měl by to být nějaký nouzový počin, nikoli pravidlo, na které bych chtěl běžně navazovat.
Tedy tucet, dle mého názoru netuctových fotografií, z posledních dvou týdnů, dle mého, jak jinak než subjektivního názoru, o který se s vámi rád podělím.
Fotografie jsou opatřeny čísly, nikoli jako pořadí, ale pouze pro případnou snadnější komunikaci v komentářích.
1
Dnes začínáme krajinářskou fotografií, ač se to tak na první pohled nemusí zdát. Snímek, kde při prvním náhledu povětšinou tápeme, o co by tak mohlo jít a co vlastně na fotografii vidíme. Možná v tu chvíli ji řadíme mezi abstrakce, či makro, nebo kombinaci obojího. Pohled na les, je to vskutku neobyčejný. Nutno říci, mrtvý les, který takto nafotografován generuje různé představy, a abstrahování skutečnosti tu je logické, pro výtvarně cítícího diváka. Musím tu avizovat i precizní autorovo zpracování v grafickém editoru.
2
Zakázané území, je fotografie momentková, tak trošku vážná, trošku úsměvná a funguje i jako dojímající. Stále se plnící dlouhodobý autorčin cyklus, který už dnes je mimořádností, je bohatší o další velmi výraznou fotografii. Krásný komentář pana Jakouběho přímo pod fotografií, je toho druhu, že už není co dalšího dodat.
3
Výsostně výtvarná, decentní a také dekorativní záležitost od autora, který má na takové fotografii licenci, jež se ovšem koupit nedá. Tedy bez dlouhých řečí vytisknout, vkusně adjustovat a na zeď s ní.
4
Fotografie, která mě zaujala až provokativně čistou kompozicí a dokonalostí následného zpracování. Fakt je ale i to, že se nemusí líbit zdaleka každému, a romantické duše si toho na ní ke svému pokoukání pravděpodobně mnoho nenajdou.
5
Dle běžných měřítek neostrá fotografie, která se názvem snaží diváka zavést na autorem reflektovanou realitu. Ta však vyprchala a místo ní tu máme filozofii a zkoumání vztahů při setkání, které bychom asi při dokumentárním fotografování ani nezaznamenali. Zvláštní snímek probouzí úvahy a dokumentuje, že rozhodně stojí za to usilování o přesah.
6
Tady nemám komentář, ten bych tentokrát opravdu nechal na holkách, ty lépe vědí o čem to je. Já se tu stávám jen divákem stojícím před pěkným výtvarným počinem.
TIME-OUT
Dnes stejně jako v minulých přestávkách, jedna návštěva v jiné veřejné galerii. Tentokrát nápaditá, inscenovaná FOTOGRAFIE z FA.
7
Selektivní dobarvování fotografií se mně v průběhu času dost zprotivilo. Většinou nese povrchnost, když už se se zdrojovou fotografií nedá nic moc jiného dělat, než dobarvit, či vyhodit. Výjimky samozřejmě existují a toto je jedna z nich. Fotografika, jako autorova reflexe svých prožitků jednoho období, které se rozhodl tímto způsobem popsat ve zkratce divákovi.
8
Fotografie, dá se říci, že mimořádná. I autorův výlet do oblasti, na kterou je pro uznání třeba předložit diplom, či udělat pořádný skandál je mimořádný, neb jeho kroky s fotoaparátem povětšinou míří někam docela jinam. Fotografie, mě docela děsící svojí naléhavostí a jakýmsi záporným tajemstvím, je úkrokem do sféry umění a je naprosto lhostejné jak vznikla. I kdyby autorovi, čistě náhodou, upadl fotoaparát a před dopadem samovolně exponoval. Ostatně tato metoda, modifikovaná v různých prostředcích výtvarné činnosti je cestou ke slávě takřka zaručenou.
9
Výtvarné dílko smontované z několika fotografií a hlavně disponující nápadem. Nápady se cení. Dobrých nápadů, které nesázejí jen na šokování diváka je málo a ubývají. Z tohoto obrazu vás po podrobnější prohlídce nakonec zamrazí. Je to rafinovaná záležitost, která jen na první pohled hraje příjemností barev.
10
Jeden z mála vydařených aktů, za dost dlouhou dobu na veřejných galeriích. Vkusný, jemný a hledající krásu ženy, nikoli jen nástroj pro své vlastní zviditelnění, co všechno je možné a kam lze až zajít. Vlastně si tu autor vystačil s minimem, které maximálně využil pro vznik krásné fotografie.
11
Vlásečnice, dle názvu, kterým tuhle fotografii v převráceném gardu autorka opatřila. Je taková hororová a pan Alan Edgar by k ní jistě přiléhavý příběh vymyslel. V každém případě jeden mimořádný pohled na samou podstatu toho, co spíš míjíme, než vnímáme při našem životaběhu.
12
Autor pod fotografií popsal, jak vznikla, a zdařile tak bagatelizoval jakoukoli následně možnou úvahu o poslání vzniklého díla. Snad jen dodám, že je krásná, ve svém působení černobílé struktury a světla výsledného obrazu.
DEUX AMUSE-BOUCHE
Moje nová fotografie, tentokrát tak barevná, jak tato gurmánská záležitost barevná bývá. Vše pochopitelně bez chemických barviv a konzervačních látek.
Závěrem dnes přání dobrého světla do dalších dnů, mířících ke konci tohoto roku
Comments
Post a Comment