
Prodlévání na autobusových zastávkách bývá pro mnohé jen nudná a nepříjemná záležitost. Zejména pro ty, jež čekají na spoj. Pro mě, který chodí po městě zásadně pěšky a MHD zcela ignoruje, se naopak stává tento prostor dějištěm mnohých kratochvílí. S fotoaparátem se dá mezi netrpělivými, povětšinou nervózními, patřičně načuřenými, avšak zvědavými čekajícími prožít množství zábavných chvil.
Povětšinou to má podobný průběh :
"Co to tam fotíte?"
"Ty krásné škrábance pani"
"Aha"
a udivený pohled ještě z okna odjíždějícího autobusu.
Comments
Post a Comment