Foto Book

  ..."občas se někdo zbaví léků, přeleze horu, zdolá řeku, pak zastřelen je na útěku - proč nechutnal mu klid...?"      Vypůjčuji si slova páně Michala Horáčka coby základ ilustrace k této mé fotografii, poslední vložené s datem 2011.      A chci Vám všem přát k zítřejším dnům opravdu daleké obzory, málo bláta z kachních dvorků a když už ta kulka přilétne, ať mine Vaše záda.       

Hradecký řezník po zásahu nůžkama od bdělého strážce kompozice. Takže máme tu konec roku a je potřeba si ho trochu vyhodnotit.  Široké obci fotografické týden co týden je na našem Foto-Booku předkládán subjektivní pohled či chceme-li krátké zhodnocení minulého týdne od Josefa Jeřábka. Zvykli jsme si na ně, pravidelně je navštěvuje několik set diváků. Někteří jsou s nimi spokojeni, jiní ne, ale takový je hold úděl subjektivních, autorských pohledů na cokoliv. Bohužel celý rok nikdo nezhodnotil Jeřábka. A kdy jindy než na konci roku tak učinit. Josef své výběry celoročně doplňoval jedním svým snímkem.  A my, níže podepsaní členové jsme se rozhodli vydat tento TOP ULTRASPECIÁL věnovaný snímkům toho, kdo si neustále vybírá snímky nás a vás, zanícených fotografů. Každý z členů Foto-Booku tedy vybral jeden snímek a doplnil ho krátkým textem. Snímky jsou řazeny zcela náhodně, jen ten první snímek je na prvním místě zcela úmyslně - objevil se v nominacích zcela be...

             autoři roku 2011 Už asi čtvrtý rok po sobě, píši tento shrnující TOP. Výběr, kdy se dívám zpět, do právě končícího kalendářního roku, a pokouším se o subjektivní rekapitulaci. Rekapitulaci, nikoli fotografií, které se mi na vybraných veřejných galeriích líbily nejvíce (to dělám každý týden v jednotlivých výběrech), ale tak jako v roce loňském, hledím na průřez autorského snažení. Dnes tedy neuvidíte především mimořádné fotografie, pokud byly jednotlivostí toho kterého autora za celý ten rok, ale autory (a jejich fotografie), kteří v tom období za sebou zanechali podle mého názoru trvalejší stopu. Více kvalitních fotografií, především autorského náhledu na svět kolem. Bylo by naivní se domnívat, že snad existuje autor či autoři, kteří plodí týden co týden, jednu či dokonce více mimořádných snímků a ty vkládají do veřejných galerií. Stejně tak není představitelné, že i ti, které tu dnes uvidíte, vkládají vždy to, co já svým...

Dlouho jsem přemýšlel, jaké snímky pro dnešní retrospektivu vložím. Přestože mým dlouholetým favoritem je černobílá fotografie, zvolil jsem barevné snímky. Tyto fotografie mně hodně přirostly k srdci a rád se k nim vracím.

...tři fotografie z cyklu " 7 "... ....které vzniky během 7 dnů mé letošní dovolené...   ...té nejlepší dovolené... ...za posledních 7 let...

Tajemná Indonésie Za vším hledej muže. To si tak jednou sedím na přednášce sociologie a pan profesor nám přednáší o cestování. Cituji: „Nemusíte všude cestovat, fotografovat, sbírat razítka do pasu a pohlednice do alba -Nemusíte se zajímat o to, kam cestují jiní a kde všude byli. -Když už někam jedete, nemusíte se trápit pocitem, jestli nebylo lépe jet někam jinam. Všude, kde právě jste je to osobité a neopakovatelné. -Nemusíte cestovat vůbec nikam. -Nemusíte vše poznávat, prozkoumávat a pamatovat si. -Nemusíte mít názor na vše, s čím se setkáte, -Nemusíte všemu rozumět. -Nemusíte mít vztah ke všem lidem, které potkáte. -Nemusíte být se vším spokojeni, ani nemusíte vše odmítat. -Nemusíte vůbec nic a přitom na lidské hodnotě neztratíte. -Jediné co je třeba, je přijmout odpovědnost za to, co zvolíte. konec citace. A tak věrna myšlence, že pan profesor má vždycky pravdu, necestuji, nezajímám se, netrápím se, nemám názor, nerozumím, nemám vztah, nejsem spoko...

Na kraji 2011

Když už tedy máme dnes a zítra tu retrospektívu, tak jsem si dovolil vyhrabat něco, co není vůbec typické pro Trnku a přesto jsou to snímky, které mám rád... Jsou to snad jediné kdysi, kdesi publikované snímky, na kterých jsem zaznamenal lidi (vyjma občasné koncerty). Jedná se o recesistickou akci, konanou každoročně za účelem připomenutí si cest Jana Eskymo Welzla. Závodníci v kostýmech a hlavně s kufrem v ruce a doutníkem v ústech musí překonat krátkou trať plnou nástrah - panák slivovice, olomoucké tvarůžky atd... Záběry zde publikované jsou z roku 2008 a v původním zpracování. Celý soubor fotografií zobrazí se po kliknutí na kteroukoliv zde publikovanou. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Závěrem dovolím si ctěné publikum pozvat k mému znovuotevřenému Foto&Blogu

Ať je cesta co nejmenším bludištěm Ať vzkvétají radosti Ať vás provází přátelé Přestaňte počítat čas a užívejte si dokud to jen jde... ----- Má malá soukromá retrospektíva..:-)

     V uplynulých dnech jsem měl možnost zůčastnit se pod křídly Fakulty humanitních studií UK antropologické studie v romské osadě u Letanovec na Slovensku. Zápisky k vybraným fotografiím, které Vám chci předložit, jsem pracovně pojmenoval deník neantropologa, protože antropolog narozdíl ode mne přistupuje ke svému objektu odosobněně, faktičtěji a systematicky. Já píši svůj deník zážitkově. 22.12.2011      Zrána kolem sedmé hodiny ve Spišských Tomášovcích jsme doslova vypadli z vlaku. Zkroucení a nedospalí. Lůžkové vozy nebyly k mání, ale suché červené v chodbičce chutnalo jako mešní. Jsme tu v šesti lidech. Bára, její učitel antropologie Ondřej, Onřejova paní Kateřina, jejich dva kluci Nikola a Matouš... a  já. Ubytování máme zajištěné v chatě nedaleko nádraží a ještě blíže k bráně do Slovenského ráje. Zařizujeme se s Bárou v útulném podkrovním pokoji, oblékáme teplé prádlo, pohorky a Ondřej nás ve...

z meho pohledu Maly nahled do meho Vanocniho prostredi, aspon tak jak to vidim kazdy rok ja. Vanoce jsou svatky, ktere proziva vetsina lidi na tehle planete, celkem v klidu, a dalo by se rict, ze je to jedna s mala udalosti na ktere se snad vsichni shodnou, vseobecne, myslim bez dulezitych jednani v OSN, v kongresech atd. Tady vanoce oslavuji lide ruznych puvodu, nekdy i ty, co vlasne nejsou k tomu ani kvalifikovani, napriklad moji znami, kteri chodi normalne do synagogue. Je to obdobi, kdy se na sebe lide bezduvodne smeji, a rozdavaji si darky, i kdyz si je ani nezaslouzi. Bych rekl ze i nase kocky se na to tesi. Prvni leta, ktere jsme stravili v tehle zemi, byla takovym navratem k slavenim svatku, ktere jsme snad uz ani tak moc neslavili v byvale zemi. Prvni moje Vanoce ani ne, ponevadz jsem prijel do NYC, 4.prosince, a nez jsem se nadal, zastrelili Lenona. Byl jsem zrovna na nejake party u Central Parku, anglicky jsem moc nerozumnel, ale bylo mne to nejak vysvetleno, kdyz...

Když starý rok už pomalu odchází.. -------- Kampa, 21.12.2012

Adam a Eva 

..jsem si taky včera zapálila svíčku. Nejde o kult osobnosti. Jde pouze o slušnost a o čest člověka. V dnešní době nevídané a proto tak fascinující.. Václavák a Valdštejnský sál 21.12.2011