TOP fotografie 12/1000 č.74
Ani toto úterý není jiné a vychází výběr dvanácti, mnou subjektivně vybraných fotografií, které byly vloženy mezi tím pomyslným tisícem, během minulého týdne, do vybraných veřejných galerií.
Myslím, že zrovna tento výběr je docela reprezentativní, z toho úhlu převahy v jednotlivých tématech a kategoriích, tak jak fungují a jaké množství fotografií nesou. Až na výjimky jsou reprezentativní i do způsobu zpracování a uchopení tématu.
Dá se ale také říci, že výběr je to už téměř vylidněný, zbavený lidského konání, dějů z ulic či setkání davů.
Tentokrát jsem si ale vzpomněl i na dobu, kdy jsem dělal vývěry BW fotografií na PE. Nechybělo mnoho a tentokrát by to byl výběr, i když naprosto neúmyslně černobílý. Nakonec se v něm občas nějaká ta barva přece jenom mihne.
Tedy tucet, dle mého soudu netuctových fotografií, a jedno avízo na téma, které právě jaksi samovolně a bez ambicí, běží na jedné z těchto veřejných galerií.
1
Cyklus krajinářských fotografií, který tu díky souhlasu autora můžete vidět celý v náhledech, a pak i tu z mého pohledu nejlepší z něho, po otevření odkazu pod tímto odstavcem. Cyklus měl premiéru tady u nás na FB, a postupně je možné vidět jednotlivé fotografie vkládané do veřejných galerií. Z pohledu právě veřejných galerií je to cyklus nevídaný. Málokdo něco podobného, srovnatelného fotografuje a málokdo to umí na této úrovni. Ta snadnost, která by se mohla při pohledu na ně nabízet, je věcí velmi ošidnou. Pocit snadnosti, při troše soudnosti k výsledku rychle mizí, jakmile se před podobnou scénou zastavíte s fotoaparátem. Je to pak boj s každým kouskem obrazové plochy, s perspektivou, šířkou použitého ohniska, expozičním časem a místem, kde postavit stativ. Je to také zápas s počasím a světlem. Povětšinou nevyhovuje ani jedno. Tady se pak ukáže autorova vyspělost, kompoziční cítění a smysl nápad dotáhnout do konce. Ten konec, je pak právě v té nesnadnosti dostat několik fotografií do konzistentního celku. Tedy dnes jedno mimořádné pokoukání, na jeden jen zřídka ve své podobnosti vídaný celek.
2
Tak jako Národní Divadlo, národ sám sobě, tak zatím pár autorů na DA, nechalo vzniknout způsobem spontánním, tematickému vkládání fotografií, bez nároku na body a spíše pro následné kolektivní popovídání. Tedy je nemůžete vidět v příslušném TOPu DA a nebudou předmětem bodovacích strategií. Momentální téma je o oknech, a shodou okolností tohle je první fotografie do tématu vložená. Nasadila pomyslnou laťku hodně vysoko a bude asi dost těžké, za ty dva týdny, co téma potrvá, na srovnatelnou úroveň navázat. Nicméně, jde neméně tak o komunikaci pod fotografiemi a tak se lze těšit na průběh této nesoutěže, za který nikomu nehrozí ani ten vyhraný kompakt či rozhovor pro média. Tahle fotografie upoutá nejen kompozicí, ale i barevnou skladbou.
3
Fotografie, v precizním BW provedení, zaujme svojí strukturou povrchu a zvláštní prozářeností. Jako by světlo přicházelo z jiného prostoru. Pak jsem si ji zkoušel otáčet. Zkuste to také, je to zajímavé pokoukání a konfrontace funkčnosti i celkového výrazu.
4
Fotografie z cyklu, který měl premiéru tady u nás na FB. Dynamická černobílá fotografie, která zaujme svojí výtvarností, hodnou autora.
5
Autorka, prakticky z ničeho, udělala výbornou fotku. Stiskla spoušť přesně v okamžiku, kdy to bylo nejlepší. Mnohdy inscenovaná fotografie nedokáže to, co zde bylo dokázáno momentkou. Také v té momentkovosti tu spočívá celkové kouzlo snímku.
6
Poesie ve fotografii, aniž bylo jedno písmenko prvního verše vůbec napsáno. Nemnoho zajímavých fotografií podzimu bylo k vidění na galeriích v minulých týdnech. Tahle patří k tomu nejlepšímu. Poesie bez jediného slova. Nikoli romantická, spíš městem ovlivněná.
TIME-OUT
Dnes stejně jako minule, jedna návštěva v jiné veřejné galerii. Taková fajn fotografie pořízená cestou vlakem.
7
Zátiší, tak trošku postavené na hlavu. Velice těžko se v této kategorii něco vynalézá, aby to pak bylo zapamatovatelné a přitom kultivované. A to myslím, že tahle „sušená hruška“ v tom dobrém slova smyslu opravdu je.
8
Tady můžeme vidět jedno vítězství digitálního snímání, nad problémy se znázorněním světla. Nebývá to tak často. Krásná fotografie, která byť černobílá, nás vrací někam do doby babího léta. Výstavní kousek, který ostudu na žádné zdi neudělá.
9
Úsměvný a hlavně nápaditý snímek, který je při prvním pohledu tak trochu hlavolamem. Pokud vás z něj hlava nerozbolí, stojí za to si ho pro sebe interpretovat. Úsměv by vám pak měl vydržet po celý den.
10
Další, z bohatého cyklu studených fotografií dalekého severu. Vše už bylo myslím napsáno a tak se stačí dívat.
11
Dá se říci, zlatá žíla, a z ní se odvíjející série fotografií, která je vkládána do galerie v takovém tempu, že zavání inflací a ztrácí na ceně. Tahle se mě líbí z toho minulého týdne a této zlaté žíly asi nejvíc. Je dost kreativní na to, aby mohla vkusně krášlit moderní bydlení.
12
A jako poslední dnes, ještě jedna fotografie z tématu „Okno, které potkávám“ na DA. Netypické, zavádějící, ale okno. V jednoduchosti někdy vůbec žádná síla nebývá. Tady v tom případě, ale pořekadlo platí beze zbytku, a krásné BW navíc.
ŽLUTÁ
Moje fotografie, která má dnes na webu svojí premiéru a patří už do minulého léta.
Na závěr dnes přání pohody do dalších, pošmourných a tmou prosycených, pozdně podzimních dnů.
Comments
Post a Comment