TOP fotografie 12/1000 č.73
Jako každé úterý, i dnes můj subjektivní výběr z vybraných veřejných galerií. Tucet fotografií, které mě zaujaly z té pomyslné tisícovky nejvíce.
Svojí skladbou, dle zavedených kategorií, je tenhle výběr docela jiný než ten odcházející, aniž to bylo záměrem. Ostatně žádné tematické výběry jsem tu nedělal nikdy a skladba je vždy výsledkem nijak dopředu nepromýšleným.
Minule jsem tu dost lkal a tak se přidržím už téhle mé vůbec nechtěné tradice a zalkám si na téma živé, momentkové fotografie, či jinak řečeno streetové fotografie. Jaksi se nám opět povětšinou nepodařila, pokud vůbec nějaká vznikla. Je v tomto smyslu chudo na galeriích, a spíš se to nelepší, ale naopak. I to co vzniká na ulicích, či v jiném lidském hemžení, je povětšinou následně v grafickém editoru obráno o život, vyumělkováno a představeno jako instantní balíček s nevábnou gelovou politurou.
Konec mého lkaní a místo něj dvanáct fotografií, které jsou očíslovány nikoli jako zlatý slavík, ale jen tak pro pořádek a případnou snadnější diskuzi.
1
Vodní svět, zvláštním pohledem autora, který si v neobvyklých pohledech dost často hledá prostor pro své vyjádření světa kolem sebe. Fotografie, jak vystřižená ze starých katastrofických filmů, má značný výtvarný potenciál i výraz jisté marnosti, která skončí nevynořením. Hlubší než sama hlubina a beznadějnější než spád, který nás nenechá klidně stát.
2
Kompoziční lahůdka ve výrazné barevnosti, které chybí jen ještě lepší technické provedení. I tak je to ale báječný vhled na místo, které není třeba nijak klíčovat do reality. Svým pojetím vlastně o tu realitu přišlo. Jiný svět, přelet, úlet, který za to povznesení rozhodně stojí.
3
Název fotografie je zdařilým pokusem oživit neživé, alespoň prostřednictvím fotografie. Ožívá to, o co byste, brouzdajíce páchnoucím blátem, možná zakopli a přidali se k mrtvým, tlejícím rybám. Fotografie, která nemusí vybudit pozitivní vzpomínky či pocity. Patří do celku, který autorka publikovala tady u nás na FB a rozhodně se mezi letošními fotografiemi podzimního času u vody, zařadí mezi ty nejvýraznější, nejlepší a také asi nejméně vonící.
4
Fotografie, která některé základní poučky o zpracování do BW nesplňuje, a dobře tak činí. Je to právě o tom individuálním přístupu ke každé fotografii. Postupu, který nectí předem daná čísla doporučených nastavení převodových hejblátek a předchozích úvah o vhodnosti, či nevhodnosti, při zřeteli na skutečné barvy scény. Fotografie osamoceného hráče, kdesi na pobřeží Francie, ve mně zůstane dlouho pozitivně uložená a budu se k ní vracet.
5
Roztrhané sny, jsou pro mě výpovědí o pomíjivosti tisíců reklam a plakátu, které postupně ničí nepřízeň počasí, ale ještě spíše jsou překrývány novými pomíjivostmi. Občas pak vznikají jaksi mimo záměr báječné předlohy pro naše abstraktní představy. Propojení slov, dvou částečně stržených plakátů, ležících na sobě bývají zábavnější, než zábava avizovaná sama.
6
Architektura, jako z knížek o cestách na jiné planety, z dob, kdy jsme si ji spíše představovali, či spoléhali na kresby v nich vložené. Jiné světy, tady navíc s podtextem obrany proti vetřelcům elektronické povahy.
TIME-OUT
Tentokrát, stejně jako minule jedna návštěva v jiné veřejné galerii. Krajina, člověkem hojně dotýkaná, v mimořádně dobrém kompozičním řešení, na této černobílé fotografii.
7
A cenu za nejlepší podzimní zómovku, získává tento snímek mezi mnohými. Charakterizuje pohodu barev podzimu, protkaného babím a následujícím létem. Zómovky jsou povětšinou tak trochu plevelem, který v drtivé většině, při nemalé hustotě publikování začne rychle nudit. Koření, se kterým se musí velice opatrně. Tahle se myslím povedla a na chvíli dokáže rozjasnit tvář.
8
Možná, že právě tady fouká ten profláknutý krutý severní vítr. Nehostinná krajina, na velmi studené fotografii, která mě zaujala mimo jiné i ukázněností autora, který se ku prospěchu nepokusil o vůbec nic navíc, při jejím zpracování v grafickém editoru.
9
Podivuhodný svět skluzavek, se svojí nemalou výtvarnou hodnotou. Výstavní záležitost, která by svojí barevností i celkovým vyzněním obohatila moderní bytový prostor.
10
Z autorova cyklu „nekromakro“, kterému tady v tom případě ponechal nedrásající výtvarno. Ve vhodném rámu by našla svoje místo tam, kde necháváme svoje oči ve chvílích usínání za dalším dějem nabitým dnem.
11
Fotografie, která mě okouzlila jakousi zvláštní tajemností. Zvláštní setkání, zvláštní pocit. Zdánlivě jen dva obyčejní ptáci našich vod.
12
Práce s délkou expozice, ND filtry a vodou, co se mění v jinou kapalinu s jinými vlastnostmi, je často opakovaná a postupně zůstává spíš klišé, než cosi zapamatovatelného. Tady se myslím díky místu a kompozičním prvkům podařilo mnohem více. Vznikla fotografie, která snad zaujme i skeptika k podobným snahám jak fotografovat krajinu. Žádný výboj se nekoná, vlastně spíš už klasika. Moc dobře dotažená do báječného konce.
KOUŘMO
Moje nová fotografie, která vznikla minulý týden, při toulkách podzimní, industriální krajinou.
Závěrem dnes přání klidného týdne, na pomezí mezi podzimem a zimou.
Comments
Post a Comment