Blues

Tak se nám rok sešel s rokem a šestnáctý ročník festivalu je tady. Tentokrát o den dříve se samostatným čtvrtečním koncertem. Vstupenky jsou dávno zarezervované, takže vyzvednout, koupit si festivalové tričko a vzhůru do zahulenýho foayeru... Fronta na pivo tradičně delší než krajta mřížkovaná, tak tedy jednoho “šeráčka z jesenických hor”, a jdeme korzovat. Každá takováto kulturní akce je i velkým setkáním s přáteli a známými, pokecáme, co se od minulého ročníku změnilo, děti už nepřibývají, vlasy odpadávají a …
Ze sálu se ozývá kytara, předskokani pro rozehřáti to už rozbalili, takže do davu a naladit se na hlavní hvězdu večera.

Přišel, zahrál a tisíc lidí zůstalo paf.

Ten zážitek byl opravdu silný a dlouho doznívá. 

Celou tu ohromnou show jsem si báječně užil a necvaknul jsem ani pixel. Proč taky, těch co kontrolovali v šeru své displeje, bojovali s isem a histogramem, přehazovali širokáče za telata a rameny vytvářeli si místo pro nejlepší záběr bylo kolem dost a dost, platit pětikilo za pozorování koncertu přes hledáček se mi nechce.

Ať se tentokrát mačkají pod pódiem jiní. Rád se na jejich vybojované snímky podívám.

Ostatně těch pár metrů dál od pódia je šťavňatější zvuk.

Celý zbytek festivalu jsem si užil stejně, jako ten první den. Bavil se s přáteli, popíjel pivo a poslouchal skvělou hudbu.

Přiložené fotografie jsou z procházky mezi jednotlivými dny festivalu, pro ty, co jsou zvědaví na účinkující a výsledky práce oficiálních festivalových fotografů více zde...

***