TOP fotografie 12/1000 č.68
týden 39/2011
Nejsme na hokeji a tak číslo 68, v řadě těchto TOPů, neznamená ani gól a ani další bod za přihrávku do bodování. To jen skončil další týden tohoto roku, a tak jako po všechny předchozí, vychází i dnes výběr tuctu fotografií, které mě v oněch veřejných galeriích oslovily nejvíce.
Že je subjektivní, je i dnes jen opakováním konstatování z výběrů předešlých. Ani jiný být nemůže. Mám svůj pohled, tak jako každý další, kdo se chodí do galerií dívat. Může se stát, že se téměř neshodneme a někde jinde, než tady na FB, je publikován právě docela jiný TOP, který vám bude vyhovovat daleko více.
Pokud bych měl nějak ten dnešní tucet charakterizovat, pak řeknu, že je tematicky neobyčejně pestrý. Od aktů až po říši zvířat. Od zátiší až po inscenovanou fotografii. Jen živých lidí, těch tu dnes příliš není, jaksi se na potřebné úrovni neurodilo.
Výběr není žebříčkem a tak uvedená pořadová čísla jsou pouze pro případnou snadnou identifikaci v komentářích.
1
Tak pro mne je tato autorka, tak řečeno nalezencem minulého týdne. Nezůstalo jen u tohoto diptychu, ale někde ve druhé polovině výběru najdete i její další fotografii. Tentokrát si dovoluji přímo autorku citovat.
„Řazení do diptychů ještě zvažuji, možná budou snímky nakonec prezentovány samostatně i v jiném pořadí, kdyby se to náhodou začalo tvářit příliš polopaticky a ukecaně. Prozatím se mi to ale líbí takhle. Nikon F100, film Polaroid 200 ASA, pár let po expiraci + sken negativu.“
V jejích fotografiích najdete koncept, nápad, názorovou jedovatost a při pohledu na obvyklosti veřejných galerií dost ojedinělý způsob vyjadřování obrazem. Nutno dodat, že pravděpodobně ani ona nepředpokládá, že by se to její tvoření mohlo líbit docela všem, co kliknou. Prostě tak trochu Divočina.
2
Zátiší ještě z Bretaně, které upoutá nejen barevnou skladbou, ale i kompozicí a především estetickou vytříbeností, která se vůbec nepodbízí.
3
Ejhle barvy a symboly podzimu. Oč méně kompozičních prvků, o to více barevného dovádění. Tanec na hranici kýčovitosti, v tom dobrém slova smyslu, se myslím vydařil. A autor i v tomto případě dobře věděl, co dělá.
4
I když s jistou výhradou, kterou už jsem psal pod fotografii, tak tenhle počin do tohoto výběru určitě podle mého názoru patří. Má svoji poetiku a stříhání větviček může napsat jen trošku jiné verše. Kouzlo černobílé fotografie tu funguje v každém případě.
5
Tahle skladatelova symfonie je naléhavá. Tahle fotografie spíše úsměvná, vůbec ne osudová. Přesto obojí dohromady funguje. Vím to, zkoušel jsem to. Bez příběhu. Prostě jen ON a tahle fotografie. Místo třešně jsem si dosadil poťouchlého klauna. Tedy jeho bambulku.
6
Akční snímek dvou opeřenců. Ta akčnost je tu podstatná, dá se říci rozhodující. Těch neakčních je všude poseto jako máku.
TIME-OUT
Tentokrát „Black and white stills“. Čtyři minuty velmi zajímavých černobílých fotografií podmalovaných hudbou.
7
Snímek, zvláštní nejen svojí barevnou skladbou. Zdá se na první pohled jako vystřižený z nějaké herní konzole. Tak nějak mate ve své zdánlivé nevýraznosti. V mém případě to chtělo delší pokoukání.
8
Druhá fotografie, na počátku uvedené autorky. Tentokrát trošku hanbatá klauzurní práce. Trošku módní záležitost, ale především jak se zdá autentický pocit autorčin. Fotografováno na klasický film a i tím na veřejných galeriích ne až tak častý počin. Osvěžila tu téměř nehybnou scénu, řekl bych.
9
Vážka trošku jinak. Žádný přírodopis, ale tak trochu umění. V tom hejnu vážek letošního léta, mně tahle vyčnívá. Pozitivně.
10
Fotografie, která měla premiéru tady u nás na FB a od té doby se k ní s potěšením vracím. Bude i po čase autorčinou značkou, aniž by se kdo musel dívat na jméno. Gantnerová na špičkách, s ciferníkem pod nulou u nohou.
11
Ještě jedna z těch, co měly premiéru tady u nás. Ale zde bych asi autora v první chvíli pod tímto jménem nehledal. Je nějak málo zapadající do jeho trvalého výtvarného projevu. Myslím, že se ale ten úkrok vyplatil. Taková chvála úkrokům, která by si na výstavě zasloužila jinou adjustaci.
12
Končíme dnes jedním aktem, který jsem vybral z jakéhosi soutěžního balíku nahoty, která defilovala na konci týdne na DA. Tahle fotografie se mně opravdu líbí. Decentnost, kompoziční preciznost a řeč autorova nápadu, tu ční nad převahou křečovitých bulvárních žádostí o pozornost.
DALŠÍ PODZIM
Moje dnešní fotografie s perspektivním výhledem do deštivé studené krajiny na několik let dopředu..
Závěrem, po dnes úsporném psaní, přání poetického týdne mezi kapkami podzimního deště a jedno vysvětlení k občasným dotazům. Ani báječné fotografie, které už byly kdysi vystaveny na jedné z těchto galerií (třeba před rokem či dvěma) a nyní jsou vloženy na jinou z nich, už do těchto mých výběrů nedávám. V nemálo takových případech už dokonce v nějakém mém výběru z té doby i byly.
Comments
Post a Comment