Recese podzimní

   Tlaková níž právě dosáhla svého minima a z městských kanálů se začíná linout nepříjemná vůně věštící brzký příchod dešťových srážek. Pohledem zkontroluji oblohu a doufám, že stihnu suchou nohou překročit práh našeho domu. Meteorologové slibující počasí beze srážek se tentokráte nemýlili, obloha se během několika minut vyčistila, zápach byl ten tam a já, bez toho abych zmokl, odemykám dveře našeho bytu. Po nutné dávce dávce kofeinu usedám ke svému notebooku a zapínám tlačítko power.
 Jsou to takové rituály 21. století, začínající poklepáním na ikonu poštovního klienta, následným spuštěním prohlížeče a postupným pročítáním oblíbených aktualit končící návštěvou veřejných fotogalerií. Jako první upoutal mou pozornost docela zajímavý článek, ve kterém jistý Alessio Rastani  šokuje svým tvrzením o ekonomických trzích, předpovídá jejich strmý sestup a s ledovým klidem sděluje všudypřítomným, že tento pád je nevyhnutelný. Na druhé straně je dobře o tom všem vědět, protože se na to můžeme připravit nebo dokonce i vydělat....
   Docela by mě zajímalo, jak se má takový průměrný občan (ještě stále se za průměrného občana považuji) na takovou krizi připravit. Na modernizaci chalupy, která by se po nemalé finanční injekci přeměnila v samostatně fungující jednotku nejsou peníze, na hysterické nakupování všemožného zboží s dlouhou dobou trvanlivosti nemám povahu a  přeměna našeho kapitálu ve zlato není možná z důvodu absence výchozích prostředků.
   Jsou věci, které ale můžeme udělat.  Například staré stromy, které stejně nerodí, (a když už se na nich nějaké to ovoce objeví, je napadeno nepoživatelnou chorobou) vyměníme za  nové, rezistentní odrůdy, rovněž zainvestujeme do odplevelení zahrady (plevel jak známo utlačuje kultury a brání  v jejich rozmachu) a nakonec vyvezeme naši jímku, máme totiž takový pocit, že začíná smrdět......