...jak harmonika z papíru

 

 

...mnohokrát při cestě vlakem kolem, mě napadlo, že tohle silo v Šakvicích stojí za prozkoumání skrze hledáček. Včera, při návratu z toulání kolem Nových Mlýnů, jsme čekali na rychlík na peronu právě proti silu... Sluníčko v zádech malovalo a já využila těch pár minut k hraní si. Není to něco, co bych fotila běžně, jen potkané obrazy. Vzpomněla jsem si na Luboše a jeho papírové hrátky... Tahle přerostlá "harmonika", přes všechen beton, nepůsobila v krajině nepatřičně... Aspoň pro mě. Možná je to o domově, polích, chlebu, návratech....

Při zpracování jsem si pak vzpomněla na všechny obrázky optických klamů.... Jednak není silo přesně rovnoběžně s peronem, jednak ty dráty...a stíny....

 Jsem zvědavá, co vy na to....