Drsná poezie

Z prosluněné spořilovské střechy v desátém patře

do temných prostor opuštěné haly.

Všechna ta místa se týkají mé práce,

ale vždy zbyde kradmá chvilička pro pár fotek.

Jsou vlastně posledním loučením s tímto majestátním krásným prostorem,

který už zanedlouho nebude existovat.

Má tu smůlu, že stojí kdesi na kraji malého města na jihu Čech

a těžko by se našel investor a s ním nové využití.

Mohla by tu být nádherná galeri moderního umění,

diskotéka či klub, fitko, přehlídkové molo,

filmové ateliéry nebo luxusní, dnes velmi žádané

loftové byty pro náročné klienty.

Není, kdo by to zaplatil, není, kdo by to provozoval.

A tak jedna stavba za druhou,

včetně těch skutečně hodnotných historických, mizí z našich map.

Nejenom lidé totiž umírají...