TOP fotografie 12/1000 č.64
týden 35/2011
Výběr, jako vždy ze čtyř veřejných galerií, představuje jako vždy tucet snímků, které mě subjektivně oslovily o něco více, než těch zbývajících 988, v minulém týdnu do nich vložených.
Asi je ta moje subjektivita už na pováženou, neb nemálo z nich, dnes tu představených, prošlo po vložení spíše nezájmem, než hromadnou oslavných komentářů. Dostáváte tedy k nahlédnutí docela povážlivý výběr, který neplánovitě příliš nekopíruje ty algoritmové hitparády, co na té které veřejné galerii najdete vždy na tom nejprestižnějším místě. Neplánovaná je ale i výsledná pestrost žánrů a témat. Neplánované ji i to, že někteří autoři, dnes tu mající své fotografie, mě zaujali vlastně poprvé a pak jsem listoval v jejich galeriích zpět, abych si udělal i obecnější obrázek.
Tedy dvanáct fotografií za minulý týden s vědomím, že váš názor může být docela jiný a někde docela jinde právě v tuto chvíli si odškrtáváte ten svůj TOP, tak jak odpovídá vašim představám a vašemu cítění. Síť sítí je pro takovou libůstku tím prostorem takřka neomezených možností, s čím dál snadnějším krokem pro následné prezentování.
1
Fotografie, která zabíhá do nedávné historie života za zdí, která byla postavena a krvavě střežena po několik desetiletí. Jeden z nejodpornějších polibků, který byl kdy vyfotografován a následně ještě určen k obdivu masám. Je jen málo fotografií, které by patřily do knihy obrazové ošklivosti, jako je tato. Jako by ty sliny vynesly na povrch i to poslední zrůdné, co ještě zůstalo ve světě bez iluzí, uzavřeno kdesi pod víkem posledního studu tehdejšího establishmentu. Tolik historie. Fotografie, na kterou se díváme, nese odstup i recesi a přitom jaksi mimochodem vyvolává mrazení v zádech.
2
Velice decentní černobílá fotografie, kde je třeba se zadívat a rozkrývat celou její konstrukci. Pocitová záležitost, která těží se ze své lehkosti podání, v kontextu s odpovídajícím zpracováním.
3
Dnešní první pinholovka upoutá svojí pitoreskností, která ještě dál posouvá tu samu situaci uprostřed hlavního města. Kouzelná krabička vydala svědectví, jaké zvládne snad jedině ona sama.
4
Barevné schéma fotografie, jako základní kámen celého jejího výrazu. Povětšinou černobílá fotografka tentokrát abstrahovala a pohrála si velice dobře s nabízeným prostorem. Vznikl výstavní kousek, ke kterému míříte hned, jak za sebou zavřete dveře.
5
Také hra a také vydařená. Jiné prostředky, ale podobně nepominutelný výsledek. Žádná velká filosofie, žádný tlak na nějaký zásadní podtext či memento. Prostě hra, která potěší, má nápad a na nic si nehraje. Lehkovážnost, která se vyplatila.
6
Západovky se linou jako červená niť galeriemi nepřetržitě. Povětšinou boj se sluníčkem, s tisíckrát opakovaným výsledkem. Tahle západovka je ale poněkud jiná a budí také jiné emoce. Černobílá fotografie, jakých je v tomhle tématu málo. Dá se říci, že výlučná záležitost, od které nikam nespěcháme.
TIME-OUT
Tentokrát něco speciálního. Pokoukání a poslouchání pod názvem „Beethoven - String Quartet No. 15 in A minor“.
Osm minut v sestavě:
Edward Dusinberre, first violin
Károly Schranz, second violin
Roger Tapping, viola
András Fejér, cello
Photographs by Harry Callahan, Sally Mann, & Francesca Woodman
Paintings by Vincent Van Gogh
7
Inscenovaná fotografie, kde jsem se nakonec smířil i s tím profláknutým pozadím. Promyšlený, nápaditě příběhem opatřený akt, který pobaví a osvěží. Evidentní doklad toho, že stále je co vymýšlet a přitom není nutno padat do povrchností a zábav páté cenové skupiny.
8
Další velice decentní fotografie, kde si světlo vzalo jedno velké sólo a výsledkem je obraz, který by na zdi rozhodně ostudu neudělal. Precizní práce, kterou autor názvem abstrahoval k pocitu svému.
9
Snímek koní o lidech. Momentka, která má v přesný čas zastavený pohyb a zafixované výrazy závodníků. O nich je, podle mého názoru, tahle fotografie více, jak o koních samotných. Tohle není fotografie krásných koní, to je snímek nahlížející do lidských povah a pohnutek. Živá PLAYSTATION.
10
Fotografika, která se za to zařazení rozhodně nestydí. Kompozičně i barevně, precizně zvládnutá výtvarničina, která je navíc podpořená strukturou samotného povrchu. Velkoformátový tisk zasazený do moderní architektury, by jí jistě slušel a té architektuře také.
11
Tak ještě jedna pinholovka už téměř na závěr dnešního výběru. Kouzelná krabička autorky, která se jí náležitě věnuje už dlouhou dobu, vydala další poklad. Přitom z docela obyčejného místa, do docela obyčejného výhledu. Vznikl poetický snímek, se všemi pozitivními atributy tohoto druhu snímání prostoru kolem nás.
12
Na samý konec dnešního TOPu se vydáme na Balkán, kamsi do středu Bosny. Fotografie muže, který povětšinou sám na svém vozíku, den co den pohlíží do ulice, kterou už viděl nesčetněkrát. Návštěva je pro něj vzácnou příležitostí sdílet své pocity a postřehy s někým, kdo diskutuje i naslouchá. Hluboce lidský snímek z cyklu, který měl premiéru tady u nás na FB, navíc zaujme mnoha detaily prostředí, které dotvářejí jeho zvláštní náladu.
GLASS
Moje nová fotografie, která je kontextem ke Sklářskému museu, kde můžete teď několik týdnů vidět nejen sklo, ale i výstavu asi tuctu fotografií.
Závěrem dnes přání klidných podzimních dnů a dobrého světla od rána až do večera.
Comments
Post a Comment