Na rozloučenou
Ne já se neloučím. Byl to večírek mé dcery,
který uspořádala pro přátele, než odjela na rok na druhou půlku světa.
Celý týden jsem přemýšlela, zda sem ty fotky patří, či nikoli.
Původně jsme přišli jen na skok,
ale nakonec se zdrželi přes půlnoc. Vzali nás mezi sebe...
Hospoda plná teenagerů. Popsaný lampiónek přání plující do oblak.
Byli tu i všichni její nejbližší přátelé.
Jako ti, na něž se tak ráda poslední dobou dívala ve stejnojmenném seriálu.
Tréningově ho sledovala v originálu.
Exentrická a divoká Bára, introvertní a tajemná Lenka, veselá a dobrosrdečná Verča.
Vtipný a komunikativní budoucí kuchtík Dan
a nakonec hloubavý intelektuál a psycholog Honza.
Možná, že ty fotky jsou pouze osobní a nepatří do této galerie.
Ale patří ke mě, jsou pro mě jistým mezníkem.
A tak jsem je tu nechala. Na rozloučenou.




Comments
Post a Comment