Ctnosti a neřesti aneb když sochy ožívají Zmrazení pohybu, chvíle, kdy se člověk stává sochou a opak, kdy sochy ožívají. Mají jedno společné – EMOCE. Kamenný svět procitá za pomoci symbolů, mimika někdy nestačí, ta je dána jen živým bytostem. Gesta živých naopak umocňují sílu okamžiku. Propojení obou rovin může být napínavou sondou do stavů duše lidí i umělce – v tomto případě Matyáše Brauna. Určitá nadsázka snad zlehčuje toto vážné téma, ale snažila jsem se ponechat aspoň malý prostor na zamyšlení. Nejzávažnější nectností je dle filozofů pýcha, a tak s pokorou vám nabízím svůj pohled na svět. Přátelé, pište, prosím, drsnou kritiku. Moc mne zajímá každý váš postřeh (jak k celkovému nápadu, tak k jednotlivým diptychům). Celkem jich je 22, ale ostatní fotky již byly na veřejných galeriích někdy v minulosti použity. Děkuji
Přemýšlel jsem o tom, že bych "matlanině" dal jméno. Nejde mi to. Nerad diváka zavádím jakýmkoliv směrem. Přistihl jsem sám sebe, že už teď ani netřídím fotografie do alb "Voda", "Papír", "Na kraji". Už je to jenom obraz. Další "punčochovka". :-)
Comments
Post a Comment